• Najít
  • Příjmení
  • Záložky
  • Místa
  • Data
  • Hřbitovy
  • Hledat
• Média
  • Fotografie
  • Písemnosti
  • Náhrobky
  • Historie
  • Nahrávky
  • Videa
  • Alba
  • Všechna média
• Info
  • Co je nového
  • Nejhledanější
  • Výpisy
  • Statistika databáze
  • Poznámky
  • Prameny
  • Depozitáře
  • Napište nám

Jindřich VII. Lucemburský

Hlavní stránka    Hledat    Tisk    Přihlásit    Přidat záložku

• Pohlaví	Muž
  Úmrtí	Pisa
  ID osoby	I010	Karel IV.
  Poslední změna	23 Únor 2009
  Otec	Jindřich III. Lucemburský,   zemř. Ano, datum neznámé
  Matka	Beatrix Avesnis Beaumont,   zemř. Ano, datum neznámé
  ID rodiny	F115	Seznam skupiny/rodiny
  Rodina	Markéta Brabantská,   zemř. Ano, datum neznámé
  Ženatý/vdaná	Trevír
  Děti	1. Beatrix Lucemburská,   zemř. Ano, datum neznámé > 2. Jan Lucemburský   3. Marie Lucemburská,   zemř. Ano, datum neznámé
  ID rodiny	F70	Seznam skupiny/rodiny

• Mapa události

  Událost Úmrtí - - Pisa  = Odkaz na Google Maps   = Odkaz na Google Earth




• Fotografie		Main photo
  		Korunovace
  		Korunovace Jindřicha a Markéty

• Poznámky

  Zvolen římským králem 27. 11. 1308 po té, co byl zavražděn Albrecht Habsburský (synovcem Janem Parricidou). Přijal od Konráda Zbraslavského nabídku na českou korunu pro svého jediného syna Jana a s tím spojený dinastický sňatek s Eliškou Přemyslovnou. Tento rod vládnoucí od 11. století lucemburskému hrabství na německo-francouzském pomezí pozdvihl Jindřich VII. (-> 27.11. 1308), jenž se stal v l. 1308-1313 římskoněmeckým králem. V Svaté říší římské vládli Lucemburkové od r. 1346, kdy byl králem zvolen Janův syn Karel IV., téměř nepřetržitě až do r. 1437. 3. prosinec 1310. Cesty členů lucemburské dynastie se rozdělily, aby se více nesetkaly. Jindřich VII. s bratrem Walramem nastoupili oslnivou římskou jízdu, kde byl sice Jindřich ozdoben císařskou korunou "pána světa", ale z níž se nevrátili. Patnáctiletého Jana, který se ještě červenal, si odváděla pyšná Eliška do nového domova. Otec zajistil Janovi skvělou ochranu. Za jeho poručníky určil arcibiskupa Petra z Aspeltu a hraběte Bertolda z Hennebergu, bývalé přední rádce Václava II. 29. červenec 1312. V okamžiku, kdy Jindřich VII. vypravoval svého jediného syna do Čech, aby zde získal přemyslovské dědictví a rozšířil tak mocenskou základnu rodu, sám začínal největší a také nejriskantnější dobrodružství svého života, totiž korunovační výpravu do Říma, aby se jako první římský král po téměř devadesátileté přestávce pokusil o dosažení císařské hodnosti. Zpočátku byl až překvapivě úspěšný a již v lednu 1311 byl v Miláně korunován lombardskou železnou korunou (vlastně replikou) na krále italského. Ale jakmile vznesl na lombardská města finanční požadavky, aby mohl pokračovat dál v cestě, vyvolal prudký odpor; ten byl navíc živen opět vzplanuvším guelfsko-ghibellinským antagonismem a Jindřichovými univerzalistickými požadavky, které vyvolaly nepřátelství papeže, díky čemuž se Lucemburk ocitl v obtížné situaci. Podrážděn odporem odhodil rychle masku velkorysého a šlechetného monarchy a nahradil ji mstivou krutostí (poprava sedmdesáti měšťanů v Cremoně či krvavá lázeň v dobyté Brescii), což ještě znásobovalo nenávist jeho protivníků. Od podzimu 1311 si Jindřich musel doslova razit cestu rozbouřenou Lombardií a Toskánskem k Římu; ten však mezitím obsadily neapolské oddíly. Po neúspěšném pokusu zmocnit se svatopetrské baziliky se Jindřich musel 29. července 1312 spokojit s korunovací v lateránské bazilice. Koncem roku 1312 nařídil sbírat v Německu posily. Ale ještě před příchodem pomoci a na prahu rozhodujícího střetnutí s neapolským králem Robertem i ligou lombardských a toskánských měst císař náhle a předčasně zemřel. S manželkou Marií brabantsou měl 5 děti syna Jana a dcery Marii, *1304, +Issoudun-en-Berry 26.3.1324, provdanou 21.9.1322 za pozdějšího francouzského krále Karla IV (*1295 +1328) Beatrix, *1305, +11.11.1319 provdanou r.1318 za uherského krále Karla Roberta (*1288 +16.7.1342) Anežka Kateřina