|
|
Hlavní stránka
Hledat
Tisk
Přihlásit
Přidat záložku
-
-
-
-
| Poznámky |
Krásnou ženou, která se dokázala v tvrdých podmínkách středověku postarat o svou budoucnost, byla Eliška (Alžběta) Rejčka. Původně se
jmenovala Richenza. Byla dcerou švédské princezny Luitgardy a velkopolského vévody Přemysla, který svou manželku zabil. Jeho třetí odvážnou
manželkou byla Markéta Braniborská z rodu Askánců. Když byl nakonec Přemysl zavražděn v Rogožně, postarala se Markéta o sedmiletého sirotka
a zasnoubila Richenzu s braniborským princem, synem Oty V. Dlouhého. Ten však později zemřel.
Při jednání s velkopolskou elitou o nástupu Václava II. bylo stanoveno, že se s Richenzou ožení český král. Pro svůj dětský věk byla Richenza
odvedena do Budyně, kde vyrůstala pod péčí své tety Gryfiny.
V roce 1303 se uskutečnil na návrh zbraslavského opata oficiální sňatek. Richenza vstoupila na Pražský hrad a přijala jméno Eliška (Alžběta). Zde
žila s generačně blízkými dětmi z Václavova prvního manželství (o rok mladší Václav III., dále Anna, Eliška a Markéta) a také s princem Janem
(budoucí vrah Albrechta I.). Z manželství s Václavem II. se jí narodilo jediné dítě, dcera Anežka. Václav II. jí pojistil vdovský důchod 20 tisíc hřiven
na východočeských, tzv. věnných městech. Její sňatek s králem Rudolfem Habsburským byl na úkor nároků ostatních Přemysloven. Eliška
Přemyslovna se poté pro spory musela přestěhovat z Hradu do města. Rudolf Rejčce před svou náhlou smrtí její důchody zdvojnásobil. Rejčka,
která udržovala styky s habsburskou stranou, jedné noci uprchla z Prahy. Uchýlila se do Vídně, ale svá věnná města dala k dispozici Habsburkům.
|
| |
|
|