|
|
 - Ano, datum neznámé
Hlavní stránka
Hledat
Tisk
Přihlásit
Přidat záložku
-
-
-
| Poznámky |
Zapomenutá královna Judita
Podle kronikářů byla Judita, druhá choť Vladislava II., "ženou znamenité krásy, podnikavého ducha, mysli smělé, milovnice nauk a literatury, sběhlá i
v
řeči latinské a ve věcech politických", čili na svou dobu mimořádně vzdělaná. Po odborných expertizách nyní navíc víme, že měřila něco přes 160
centimetrů, měla krevní skupinu B a zemřela ve výborném zdravotním stavu ve věku 75 až 80 let.
Judita se narodila kolem let 1135 až 1140. Svatba s Vladislavem v roce 1152 ji proto zastihla ve věku 13 až 18 let.
Její šťastné manželství s Vladislavem trvalo jednadvacet let, a když v roce 1174 král umírá, bylo Juditě kolem čtyřiceti let. Na šťastné manželství lze
usuzovat podle toho, že se její portrét spolu s manželem ocitnul na Vladislavově denáru. Ten sám o sobě neměl valnou hodnotu. Obsahoval víc mědi
než stříbra, ale svým výtvarným provedením patřil v té době k nejuznávanějším platidlům v Evropě. Těžko by se dal král spodobnit se svou ženou,
kdyby si jí nevážil jako spolupracovnice při plnění vladařských povinností i jako matky svých dětí - Přemysla Otakara, Vladislava Jindřicha a dcery
Richsy, které vzdělaná Judita vychovala v českém jazyce. Vladislav Jindřich byl na čas českým knížetem a Přemysl Otakar I. se stává později
prvním
českým dědičným králem.
Již pět let po svatbě se královna ujímá výstavby kamenného mostu přes Vltavu, nazvaného jejím jménem. Výstavba byla financována penězi z
králových válečných tažení. Juditin most lze považovat za špičkovou architekturu své doby. Stavěl se 14 let a do provozu byl uveden dva roky před
smrtí krále Vladislava.
Doba Vladislavova přála výstavbě klášterů - vzniklo 9 nejbohatších klášterů, z nichž šest bylo mužských a tři ženské. Kronikáři Vincentius a milevský
opat Jarloch výslovně uvádějí Juditu jako zakladatelku a budovatelku kláštera v Teplicích, zasvěceného patronu léčivých vod Janu Křtitelovi. Jako
druhý v Čechách byl osazen ženskou benediktinskou řeholí. Oba kronikáři datují výstavbu kláštera do let 1158 až 1164.
Příchod Judity do Teplic asi zůstane zahalen rouškou tajemství. Jediným záchytným bodem je pozdější zpráva v Dalimilově kronice (1343-1346).
Potvrzuje Juditino zakladatelství kláštera v Teplicích a uvádí, že tam byla pohřbena. Dá se proto předpokládat, že se tak stalo na pozadí událostí
posledního čtvrtletí 12. století, kdy přemyslovský stolec změnil dvanáctkrát majitele. Soupeřily mezi sebou dvě rodové skupiny Přemyslovců. Potomci
Vladislava II. (Bedřich, Přemysl Otakar, Vladislav Jindřich) a potomci jeho bratrů (Děpolt, Jindřich Břetislav) na straně jedné, a synové Soběslava I.
(Soběslav II., Oldřich, Václav) na straně druhé. Roku 1182 se odtrhlo Markrabství moravské a později se z pravomoci českého panovníka vymanilo i
pražské biskupství, které se stalo "říšským knížectvím".
V klášteře strávila téměř celou druhou polovinu svého života a plně se oddala řeholnímu životu. To také vysvětluje, proč byla pohřbena bez
náležitých poct, které by jí příslušely.
Jediným důkazem o mimořádnosti její osoby svědčí místo posledního odpočinku. Ostatky byly uloženy samostatně v hrobní kapli baziliky.
JUDITIN MOST - Jeho výstavby se ujala v roce 1358.
Budoval se 14 let a jeho výstavba dokazuje, že patřil ke stavitelským špičkám své doby. Most měl ledolamy, bytelné kamenné roubení a hluboko
zapuštěné kamenné základy. Most, který stál v blízkosti dnešního Karlova mostu, vydržel 170 let a byl stržen povodní v roce 1342. Na obou březích
se po něm dochovaly viditelné památky.
|
| |
|
|
Najít
Příjmení
Záložky
Místa
Data
Hřbitovy
Hledat
Fotografie
Písemnosti
Historie
Nahrávky
Videa
Alba
Všechna média
Co je nového
Nejhledanější
Výpisy
Statistika databáze
Poznámky
Prameny
Depozitáře
Napište nám
Hlavní stránka
Hledat
Tisk
Přihlásit
Přidat záložku
Osoba
předci
potomci
Příbuzenský vztah
Časová linie
Navrhnout