Novinky: Toto místo může být využito pro krátká oznámení či novinky

Sdílet
   Příjmení:   Jméno:
Přihlásit
Rozšířené hledání
Příjmení
Co je nového
Nejhledanější
Fotografie
Historie a písemnosti
Písemnosti
Videa
Nahrávky
Alba
Všechna média
Hřbitovy
Náhrobky
Místa
Poznámky
Data a výročí
Výpisy
Zdroje
Depozitáře
Statistika
Změnit jazyk
Záložky
Napište nám
Registrace nového účtu

Jan Soběslav Lucemburský
Muž  - Ano, datum neznámé

Hlavní stránkaHlavní stránka    HledatHledat    TiskTisk    Přihlásit - Uživatel: anonymníPřihlásit    Přidat záložkuPřidat záložku

Osobní informace    |    Poznámky    |    Všechny    |    PDF

  • Pohlaví  Muž 
    Úmrtí  Ano, datum neznámé 
    ID osoby  I102  Karel IV.
    Poslední změna  23 Únor 2009 
     
    Otec  Jan Jindřich Lucemburský,   zemř. Ano, datum neznámé 
    Matka  Markéta Opavská,   zemř. Ano, datum neznámé 
    ID rodiny  F74  Seznam skupiny/rodiny
     
  • Poznámky 

    • JAN SOBĚSLAV (LUCEMBURSKÝ) (* 1352/55?, + 12. 10. 1394) - biskup olomoucký a litomyšlský, markrabě moravský, patriarcha aquileiský

      Syn Jana Jindřicha, markraběte moravského a bratra císaře Karla IV., a Markéty Opavské, dcery opavského vévody Mikuláše, měl další čtyři
      sourozence: Jošta, Prokopa, Kateřinu a Elišku. Jan Soběslav byl předurčen již od dětství pro církevní dráhu. Při značném množství mužských
      potomků v lucemburském rodu mu kynula zcela nepatrná naděje na světskou slávu a majetek. I Karel IV. na něj pamatoval při dělbě svého majetku
      (dědická posloupnost v Braniborsku) až na jednom z posledních míst. Mnohé historické prameny uvádějí, že se již jako šestnáctiletý stal po
      magdeburském Purkhartovi vyšehradským proboštem, byť ještě neměl kněžské svěcení. To získal Jan Soběslav teprve roku 1370, kdy byl vysvěcen
      za jáhna. Proto je pravděpodobnější, že se jednalo o jeho nevlastního bratra Jana, nemanželského syna Jana Jindřicha, o němž chybí dostatek
      věrohodných údajů.

      Historicky nesporná je skutečnost, že se Jan Soběslav stal roku 1380 kanovníkem v Brně a 1380/81 biskupem v Litomyšli. Na jaře roku 1387 byl
      jmenován biskupem olomouckým a 27. 11. 1387 patriarchou v Aquilei. Tato kumulace úřadů byla v té době běžná, neboť obě biskupství zůstávala
      dlouho zaopatřovacím úřadem pro nadpočetné mužské potomky vládnoucí dynastie či významných rodů.