|
|
- Ano, datum neznámé
Hlavní stránka
Hledat
Tisk
Přihlásit
Přidat záložku
-
-
| Poznámky |
1. březen 1396. Nejmladší syn císaře Karla IV. se narodil roku 1370; císařovou závětí mu bylo přiděleno pouze nepatrné Zhořelecko s titulem
vévody.
Když se Zikmund stal uherským králem (1387), prohlásil Jana stále bezdětný Václav IV. za svého nástupce. Snad také proto mu vévoda zachoval
věrnost, když v květnu 1394 padl Václav IV. do zajetí Panské jednoty; rázně zorganizoval širokou prokrálovskou frontu, postavil se jí do čela a za
nemalých finančních obětí vytáhl s vojskem do pole, aby tažením do jižních Čech vymohl Václavovo propuštění. Příliš vděku se však od vrtkavého
krále nedočkal, zvláště když se jako hejtman království (1395-1396) cítil odpovědný za řádné plnění uzavřených závazků a upřímně usiloval o
smíření rozvaděných stran. Navíc ho neustále tížily dluhy, které nadělal při bojích o královo propuštění: ten však s jejich splácením nespěchal a
nakonec na vévodu zanevřel. V lednu 1396 byl Jan vypuzen ode dvora, a tak se znechucen uchýlil před věřiteli do hornolužického kláštera v
Neuzelle, kde pak náhle zemřel (existovalo podezření na vraždu jedem, prý z návodu Joštova).
Ženat byl od roku 1388 s Richardis, dcerou švédského krále Albrechta, s níž měl jedinou dcerku Elišku, vychovávanou pak na pražském dvoře.
Eliška Zhořelecká se po dvojím manželství (prvním manželem byl vévoda Antonín Brabantský, druhým pak hrabě Jan Holandský) stala nakonec
posledním žijícím příslušníkem lucemburské dynastie. Zemřela roku 1451.
|
| |
|
|