• Najít
  • Příjmení
  • Záložky
  • Místa
  • Data
  • Hřbitovy
  • Hledat
• Média
  • Fotografie
  • Písemnosti
  • Náhrobky
  • Historie
  • Nahrávky
  • Videa
  • Alba
  • Všechna média
• Info
  • Co je nového
  • Nejhledanější
  • Výpisy
  • Statistika databáze
  • Poznámky
  • Prameny
  • Depozitáře
  • Napište nám

 

Hlavní stránka    Hledat    Tisk    Přihlásit    Přidat záložku

• Pohlaví	Muž
  Úmrtí	Chrudim
  Pohřeb	sv. Vít Praha
  ID osoby	I119	Karel IV.
  Poslední změna	23 Únor 2009
  Otec	Oldřich Přemyslovec,   zemř. Ano, datum neznámé
  Matka	Božena Křesinová,   zemř. Ano, datum neznámé
  ID rodiny	F135	Seznam skupiny/rodiny
  Rodina	Jitka Babenberská
  Ženatý/vdaná	Olomouc
  Děti	1. Jaromír Gebhart Přemyslovec   2. Ota I. Přemyslovec,   zemř. Ano, datum neznámé   3. Konrád I. Brněnský Přemyslovec,   zemř. Ano, datum neznámé   4. Spytihněv II. Přemyslovec,   zemř. Ano, datum neznámé   5. Vratislav II. Přemyslovec
  ID rodiny	F62	Seznam skupiny/rodiny

• Fotografie		Denáry knížete Břetislava

• Poznámky

  Břetislav I. Český kníže z rodu Přemyslovců v letech 1034-55, přezdívaný pro své skutky "český Achilles" (takto ho přezdívá již Kosmas), přichází na svět (nejspíše) někdy v roce 1002 jako nemanželský syn českého knížete Oldřicha (viz. Oldřich) a jeho družky a pozdější druhé ženy Boženy. V mládí dostává Břetislav I. od svého otce do správy Moravu (ta je kolem roku 1019 Oldřichem znovupřipojena k českým zemím). V roce 1021, pak dochází k události, která v dějinách českých panovnických rodů není často k vidění - Břetislav, který jako nemanželský knížecí syn nemá mnoho příležitostí ke sňatku se ženou urozeného původu, unáší z kláštera ve Schweinfurtu dceru bavorského vévody Jindřicha z rodu Babenberků Jitku (též Judita či Guta) - Jitka se pak stává jeho ženou. Po smrti knížete Oldřicha je pak Břetislav , který je vedle otcova bratra Jaromíra (viz. Jaromír) jediným žijícím mužským příslušníkem přemyslovského rodu v té době, právě na Jaromírův popud dosazen na český knížecí trůn. V prvním letech své více než dvacetileté vlády kníže Břetislav I. úspěšně rozšiřuje své panství na úkor sousedního Polska - v roce 1038 obsadí Krakov, v roce 1039 pak dobude Hvězdno, odkud pak přenáší do Čech ostatky sv. Vojtěcha (viz. sv. Vojtěch). Ve Hvězdně pak Břetislav I. vyhlašuje tzv. Hvězdenská (též Břetislavova) statuta, nejstarší (český) zemský zákoník. Břetislavova snaha o podmanění Polska a vybudovaní silného státu ve střední a východní Evropě ale narazí na odpor římskoněmeckých panovníků - již v roce 1040 vytáhne proti českým zemím římskoněmecký král Jindřich III., a přestože je Břetislavem I. v bitvě u Brodku (poblíž Kdyně na Šumavě) nejprve poražen, nakonec nad českým knížetem slaví vítězství, když jeho vojska o rok později (1041) přitáhnou až k Praze. Po této druhé Jindřichově výpravě je pak Břetislav I. donucen se římskoněmeckému králi poddat, po zbytek své vlády pak bude již stát po jeho boku - společně s Jindřichem III. pak v letech 1042,1043,1045 a 1051 bojuje v Uhrách. V domácí politice kníže Břetislav I, kromě vydání svého zákoníku, úspěšně řeší otázku nástupnictví na českém knížecím stolci, když v roce 1054 vydává tzv. Břetislavův seniorátní (stařešinský) zákon, podle kterého se má stát českým knížetem vždy nejstarší mužský člen přemyslovské dynastie, mladší členové pak mají vládnout jednotlivým zemským údělům. Břetislav I. je za svého života ženatý s již zmíněnou Jitkou ze Schweinfurtu, s níž má pět synů: Spytihněva (viz. Spytihněv II.), Vratislava (viz. Vratislav II.), Konráda, Jaromíra a Otu. Břetislav I. umírá 10. ledna roku 1055 na hradě Chrudim během tažení do Uher, jeho ostatky jsou umístěny v kostele sv. Víta na Pražském hradě (v roce 1373 jsou pak přeneseny do nově postaveného chrámu sv. Víta tamtéž).