• Najít
  • Příjmení
  • Záložky
  • Místa
  • Data
  • Hřbitovy
  • Hledat
• Média
  • Fotografie
  • Písemnosti
  • Náhrobky
  • Historie
  • Nahrávky
  • Videa
  • Alba
  • Všechna média
• Info
  • Co je nového
  • Nejhledanější
  • Výpisy
  • Statistika databáze
  • Poznámky
  • Prameny
  • Depozitáře
  • Napište nám

  - Ano, datum neznámé

Hlavní stránka    Hledat    Tisk    Přihlásit    Přidat záložku

• Pohlaví	Muž
  Úmrtí	Ano, datum neznámé
  ID osoby	I140	Karel IV.
  Poslední změna	23 Únor 2009
  Otec	Měšek Polský
  Matka	Dobrava Přemyslovna,   zemř. Ano, datum neznámé
  ID rodiny	F66	Seznam skupiny/rodiny
  Děti	1. Měšek II. Polský,   zemř. Ano, datum neznámé
  ID rodiny	F151	Seznam skupiny/rodiny

• Fotografie		Boleslav Chrabrý

• Poznámky

  Polský kníže a král z rodu Piastovců Syn prvního Piastovce Měška a české princezny Doubravky se ujal vlády v Polsku roku 992. Na jeho dvoře našli útulek Slavníkovci, kteří přežili vyvraždění svého rodu: bratři Vojtěch, Radim a Soběslav. Byla to úcta ke sv. Vojtěchu, která Boleslava Chrabrého sblížila s císařem Otou III., což umožnilo naplnit polskému knížeti jeho ambice. Po smrti Boleslava II. využil zmatků v Čechách a dobyl Krakovsko. Poté na slavné pouti císaře Oty III. v roce 1000 do Hnězdna získal zřízením arcibiskupství vlastní církevní organizaci, která měla napomoci vybudování velké slovanské říše pod jeho hegemonií. Rozepří mezi Přemyslovci Boleslavem III. a jeho bratry Jaromírem a Oldřichem rázně využil - zajal a oslepil Boleslava a na knížecí stolec prosadil svého pretendenta Vladivoje. Po jeho brzké smrti v letech 1003-04 sám opanoval Čechy, kde zůstal Přemyslovcům věrný jen Vyšehrad. Nový německý král Jindřich nabídl Boleslavovi Chrabrému Čechy a Moravu v léno, ale ten odmítl - cítil se už dost silný i na roztržku s říší. Jindřich ho válečnou výpravou, které se účastnili i Jaromír s Oldřichem, vypudil z Čech, když - jak píše Kosmas - "sám kníže jen stěží s málo muži vyvázl". Tím skončila jeho vláda v Čechách, ale Moravu získali Přemyslovci zpět až po mnoha letech (někdy kolem 1029). Nakonec po dlouhých bojích složil Boleslav Chrabrý vasalskou přísahu říši, protože potřeboval volné ruce při výbojích na východě proti Kyjevské Rusi. Po smrti Jindřicha se Boleslav sám roku 1025 korunoval na polského krále, aby vyjádřil své suverénní postavení, ale krátce nato zemřel. Polsko 1025 Polské vévodství povýšeno na království Vévoda Boleslav I. byl rok po papežském požehnání korunován v Hnězdně na prvního polského krále. Krátce nato Boleslav I. zemřel. Jeho nástupcem se stal Měšek II. Král Boleslav I. Chrabrý dovršil sjednocování Polska, které započal před ním jeho otec vévoda Měšek I. Během své třiatřicetileté vlády dobyl Boleslav I. Krakovsko, Moravu a území Slovenska. K polskému mocenskému okruhu patřily dočasně i Čechy a Kyjev. Po dlouholetých sporech s říší a císařem Jindřichem II. získalo Polsko jako říšská léna Lužici a Milsko (území obývané slovanským kmenem Milčanů). Měl 4 manželky a 9 dětí 1: 984 (rozveden 985/6) neznámá, dcera markraběte Rikdaga Míšeňského; 2: 985 (rozveden 987) Judita Uherská; 3: 987 Emnilde (+1017) dcera Dobromira; 4: 3. 2. 1018 Oda (+1025) dcera markraběte Ekkeharda Míšeňského jako čtvrté dítě se narodil (Emnildě) v r. 990 pozdější polský král (1025-34)Měšek II. Lambert , ,zavražděn 10.5.1034, ktrý si vzal v r. 1013 Richezu of Lorraine (*nar. před r. 1000 +21.3.1063) jeho vnučka Swatawa byla ženou českého krále Vratislava II.